Technika tkaní na karetkách

Tkaní na karetkách je starodávná textilní technika známá již v 8. století před naším letopočtem. Zajímavé je, že ji tehdy vymysleli muži, kteří karetkované popruhy využívali jako spolehlivé ohlávky pro dobytek.

Ženy později přidaly barvy a vzory, čímž je povýšily na módní doplňky v podobě volně vázaných opasků nebo ozdobných lemů oděvu.

Dnes nacházejí uplatnění na historických kostýmech, používají se jako opasky, ucha tašek a batohů, vodítka a obojky pro psy nebo popruhy na hudební nástroje.

Popruhy tkané na karetkách mohou být až 0,5 cm silné, protože jsou mnohonásobně provazované. Díky tomu jsou velmi pevné a dlouho vydrží. Při výrobě používám nejčastěji bavlnu různé síly, využít jde ale i bambus, banán, ovčí vlnu nebo jutové provázky. Zakončené mohou být šitím, zapletením či sponou.

Ukázky vzorů, které je možné vyrobit si můžete prohlédnout zde v databázi

Výrobky tkané touto technikou

Jak takový výrobek vzniká

Většina výrobků vzniká tak, že objevím pěknou sponu, u které si vymyslím použití  a to mi určí šířku a délku  popruhu.

Podle toho pak odvozuji na kolika karetkách budu tkát, hledám materiál, vybírám barvy a v aplikaci vytvořím vzor. Podle vzoru si pak nastříhám příze a postupně je navádím do každé karetky zvlášť. Musím přitom dodržet pořadí i směr, protože to přímo ovlivňuje výsledek.

Nakonec si navedenou osnovu napnu na stav a můžu začít tkát. Celý tento proces trvá podle složitosti vzoru a šířky popruhu až hodinku a půl.

U tkaní vždy musím dávat pozor na směr otáčení, abych si vybraný vzor nezkazila. Popruh mi přitom přibývá tempem 10 až 30 cm za hodinu. 

Prvním šitím zajistím, aby se jednotlivá vlákna popruhu neuvolňovala. Nakonec přišiji vybranou sponu, štítek s logem a mám hotovo.