Tkaní na karetkách je starodávná textilní technika známá již v 8. století před naším letopočtem. Zajímavé je, že ji tehdy vymysleli muži, kteří karetkované popruhy využívali jako spolehlivé ohlávky pro dobytek.
Ženy později přidaly barvy a vzory, čímž je povýšily na módní doplňky v podobě volně vázaných opasků nebo ozdobných lemů oděvu.
Dnes nacházejí uplatnění nejen na historických kostýmech. Stále více se používají také jako originální, vzorované opasky, ucha k taškám, zvířecí vodítka a obojky nebo popruhy na hudební nástroje.
Popruhy tkané na karetkách mohou být až 0,5 cm silné, protože jsou mnohonásobně provazované. Díky tomu jsou velmi pevné a dlouho Vám vydrží. Při výrobě používám nejčastěji bavlnu, využít jde ale i bambus, banán, ovčí vlnu nebo jutové provázky.
Výrobky tkané touto technikou
Jak takový výrobek vzniká
Většina výrobků vzniká tak, že objevím pěknou sponu, u které si vymyslím použití a to mi určí šířku a délku popruhu.
Podle toho pak odvozuji na kolika karetkách budu tkát, hledám materiál, vybírám barvy a v aplikaci vytvořím vzor. Podle vzoru si pak nastříhám příze a postupně je navádím do každé karetky zvlášť. Musím přitom dodržet pořadí i směr, protože to přímo ovlivňuje výsledek.
Nakonec si navedenou osnovu napnu na stav a můžu začít tkát. Celý tento proces trvá podle složitosti vzoru a šířky popruhu až hodinku a půl.
U tkaní vždy musím dávat pozor na směr otáčení jednotlivých destiček, abych si vybraný vzor nezkazila. Popruh mi pak podle složitosti daného vzoru přibývá tempem 10 až 30 cm za hodinu.
Prvním šitím zajistím, aby se jednotlivá vlákna popruhu neuvolňovala. Nakonec přišiji vybranou sponu, štítek s logem a mám hotovo.
